Styl hraní : kytarovky
WEB: nezname


Šlechticové s kytarou

Před rokem po téhle kapele v Británii neštěkl ani pes. Dnes je to největší jméno ze všech ostrovních kapel vůbec, hvězda první velikosti.
Jen největší hudební týdeník NME jim tento rok věnoval pět titulek a to už znamená pořádnou slávu. Podivný název (kdo by neznal Franze a sedm kulí v Sarajevu?) připomínající všem začátek první světové války sice absolutně nesedí k hudbě, kterou Franz Ferdinand dělají, ale velice dobře vystihuje osobnosti, které se v této kapele sešly. Nečekejte vizáží a chováním žádné rockery, čtveřice Franz Ferdinand se skládá z uhlazených elegánů, kteří si potrpí na vzdělání - a není od nich vůbec póza, když zacitují tu a tam třeba ruské literární klasiky, jako učinili třeba v rozhovoru pro The Guardian.
Kapela se dala dohromady před necelými třemi lety v Glasgow, města, které dalo světu třeba Primal Scream nebo Jesus and Mary Chain. Zkoušet začali v opuštěném skladišti, které pojmenovali literárně - Chateau (Zámek). Poté, co je odtamtud vystrnadila policie, se přestěhovali se zkušebnou do místního vězení a nahráli svůj první materiál. Ípíčko původně chtěli vydat sami, ale nakonec podepsali v roce 2003 smlouvu s Domino Records. Začali koncertovat (mimo jiné s podobně zaměřenými Interpol) a připravovat svůj albový debut. Z něho vydali zkraje tohoto roku nejdříve singl Take Me Out a poté i samotnou eponymně pojmenovanou desku. Ta by se dala označit jako konglomerát současných britských a amerických kytarovek – trochu retro, trochu pop, trochu Strokes nebo již výše zmínění Interpol. A dál ten příběh znáte. Británie začala šílet…


Franz Ferdinand jsou:
Alex Kapranos (zpěv/kytary),
Nick McCarthy (zpěv, kytary, klávesy),
Bob Hardy (basa)
a Paul Thomson (bicí)